Vánoční zamyšlení

20. prosince 2011 v 17:19 | od přátel |  Ze života
Blíží se Vánoce a pravé kouzlo Vánoc není v nakupování drahých dárků, neshodách, stresu a nervování. Kouzlo Vánoc je v lásce, přátelství porozumění a v rodinném kruhu svých blízkých a přátel, vážit si jeden druhého a brát s úctou, rozdávat lásku, úsměv, štěstí. Ke štěstí stačí málo, když Vás svoje dítě, a ne jenom postižené, chytne kolem krku a dá Vám pusu a řekne: "maminko mám tě rád", takové děti mají v sobě tolik lásky, něhy citu a vždycky se dovedou usmát v pravou chvíli. Nebo když držíte v náručí dítě svého dítěte, vnouče, a řekne vám: "babičko, mám tě moc rád, podívej, venku sněží", je to ten nejkrásnější dárek ze všech. Ať už vám tento rok přinesl mnoho bolesti, smutku a žalu z odchodu svých blízkých, přátel nebo jste prožívali nepříjemné problémy se zdravím a napadaly vás všelijaké myšlenky, že se to nedá vydržet a byli jste na pokraji svých sil, vždycky se najde důvod, proč žít a bojovat a nedat se zlomit a srazit na kolena. Je to láska, přátelství a rodina a vědět, že přítel je tu pro tebe a pevně drží tvoji ruku a nepustí ji a můžeš se o něho opřít. Vždycky si říct, ať nám život a osud přinese do našeho života cokoliv nás zlomí a poznamená to náš život, říct si bude líp a jít za svými sny a mít v sobě tolik sil lásky a rozdávat úsměv, štěstí, lásku a radovat se z maličkostí z vůně květin, z vycházejících hvězd ze zpěvu ptáčků a najít v sobě sílu překonat všechny problémy smutky a žal a cítit pevnou půdu pod nohama. Proto Vám přeji, aby jste tu sílu lásku štěstí a energii měli nejen o Vánocích, kdy k sobě mají lidé blíž, ale po celý příští rok a celý život. Hodně štěstí lásky síly něhy pohlazení Vám.
Radoslava Červíková

Rok se s rokem sešel a Vánoce již téměř klepou na dveře. Hlas zvonků a vánočních koled se nese krajem jako stříbrný vítr, který ze všech koutů sfoukává šedé pavučiny každodennosti. Vzduchem se nese vůně jehličí a z nebe se snášejí třpytivé sněhové vločky jako andělská peříčka.
Pro většinu z nás jsou vánoční svátky radostnou událostí. Myšlenky a starosti všedních dnů se rozplynou jako mávnutím kouzelného proutku a my se blaženě oddáme klidnému a slavnostnímu rozjímání v kruhu svých nejdražších. Čas jako by se zastavil, najednou není kam spěchat. Jsme tu jen my, naši blízcí a spolu s námi podmanivé kouzlo Vánoc s náručí plnou třpytivých hvězd na černém sametu noční oblohy i v rozzářených pohledech našich očí...
Ne náhodou vánoční svátky korespondují se zimním slunovratem, tedy časem, kdy se světlo v podobě Slunce vrací zpět do našich domovů. Světlo je nádherný dar a za nejtemnějších nocí nejvíce září. Jen si povšimněme, jak se za nocí otevírají hlubiny Univerza a my náhle uzříme na nebi hvězdy, které jsme ve dne - zaslepeni světlem - neviděli. Právě tma a ony vzdálené třpytivé světy nám dávají možnost vnímat skutečnou hloubku Vesmíru. Doba Vánoc je především časem nazírání světla ve tmě ; střetáváním dvou protikladů, které na člověka vždy hluboce působily.
Za hvězdou kdysi kráčeli mudrcové z Východu, aby se poklonili právě narozenému Králi. Také štědrovečerní večeře obvykle začínala až poté, co na obloze vyšly první tři hvězdy.
Dalším světlem, které nelze opomenout, je světlo vánočního stromečku. Barevné lampičky, svíčky či rozpustilé prskavky, to vše dnes k Vánocům neodmyslitelně patří. Dříve než stromečky se však stavěly betlémy. Tvůrcem této tradice byl ve 13. století svatý František z Assisi, jenž roku 1223 inicioval první "živý Betlém" v malé jeskyňce na vrchu Greccio v Itálii. Zvyk se ujal a rychle se rozšířil díky františkánským mnichům do kostelů a posléze i do samotných domovů.
Světlo ze všech nejzářivější a nejvzácnější však hoří v našich duších. V té nádherné a nekonečné síni, jejíž stěny zdobí drahokamy nejčistší lásky, pokory a hlubokého lidství, jež je zároveň našim vnitřním božstvím. Opatrujme toto Světlo, naše vnitřní Slunce, pečujme o ně s úctou a neskonalou vděčností. Poté nám bude svítit jako jasná pochodeň i v těch nejtemnějších chvílích a z našich duší i srdcí začnou mizet všechny stíny.
V tichu svaté noci se znovu symbolicky rodí boží Dítě - zárodek klidu a lásky ve vnímavém nitru. Občas ho v sobě můžeme lehoulince zavnímat. Toto křehké Dítě nás jako andělský posel z nekonečnosti, zachycující vibrace Boží Vůle, povede tiše a jemně k citům, myšlenkám a činům, které nezanechávají negativních stop. Stačí mu jen naslouchat...
Přeji vám všem krásné, pohodové, láskou požehnané a kouzelné Vánoce :-)
Maia ♥

V každém z nás se nalézá světýlko lásky boží, které si neseme s sebou jako dar života, který nám byl dán při příchodu na tento svět. To světýlko je láskyplná vnitřní radost. Když jsme byli malými dětmi, bylo pro nás o něco snazší toto světýlko v sobě vnímat a cítit momenty této láskyplné vnitřní radosti, kterou v nás probouzely šťastné chvíle v našich životech, které jsme byli schopni prožít hloubokou opravdovostí celé své bytosti. Takových momentů mohlo být mnoho, jedním z nejpůsobivějších a v našich vzpomínkách nejuchopitelnějších je zajisté moment Vánoc. Určitě všichni, když se vrátíme ve svých vzpomínkách, procítíme, jak krásné pocity jsme zažívali, když přišly Vánoce... A nebyla to jen radost z dárků samotných, i když dárky jsou taky krásné a určitě k Vánocům patří a těšíme se z nich, ale prožívali jsme svou vnitřní radost a se zatajeným dechem z celé té tajuplné vánoční atmosféry nám bylo moc dobře. Teď, když už jsme velcí a máme mnohem více starostí, než radostí (alespoň si to myslíme), nejsme již schopni vnitřní světýlko radosti a štěstí tak intenzivně vnímat, neznamená to však, že zhaslo, že už tam není! Omyl, je tam stále a pořád hoří a svítí dál, jen my na něj zapomínáme a nevidíme jej pod nánosem všednosti... Připomeňme si, jaké to bylo, když jsme jej cítili, kdykoliv se nám něco krásného stalo, čím častěji to budeme dělat a vracet se k radostným a láskyplným prožitkům, opět se rozvzpomeneme jaké to je a opět začneme své světýlko vnímat. A s našimi nabytými zkušenostmi, které jsme mohli během života získat, pak bude ještě více prožito a zintenzivněno! Proto tak ohromná síla Vánoc, které nám každý rok pomohou opět se rozvzpomenout a znovunalézt světlo, které v sobě neseme a předávat jej dál a pomoct rozsvěcovat světýlka svým blízkým. Předávám ti světýlko své, abys znovuobjevil světýlko tvé.
Děkuji všem za vaše světýlka lásky, jste inspirací, jste pohlazením, jste políbením, jste naplněním duše... Přeji nádherné Vánoce plné láskyplné vnitřní radosti...
Světlovláska


PŘEJI KRÁSNÝ ADVENTNÍ ČAS - Věrka Hrasko

NEJKRÁSNĚJŠÍ VÁNOCE

Vraťte se v čase až do dětství a vybavte si ty nejkrásnější Vánoce, na které si dokážete vzpomenout. Soustřeďte se na tu vzpomínku, až ji před sebou uvidíte naprosto zřetelně. Vybavte si všechny obrazy, vůně, chutě,doteky, všechny lidi, kteří byli tehdy s vámi. A jestliže jste snad nikdy krásné Vánoce neměli, vymyslete sije. Vymyslete si je přesně takové, jaké byste je chtěli mít. Vzpomínejte na lásku, která tehdy všechny obklopovala, a všimněte si, jak se při tom otevírá vaše srdce. Dovolte, aby vámi tato láska nyní proudila. Zahrňte jí všechny své blízké. Uvědomte si, že tento nádherný pocit duchovního naplnění s sebou můžete mít kdekoli a neustále, nejen o Vánocích. Vy jste láska. Vy jste duch. Vy jste světlo. Vy jste energie.A TAK TOMU JE.
z knihy: Myšlenky srdce LOUISE L.HAY
KDYŽ ZJISTÍŠ, ŽE SE I TOBĚ OBČAS NEDAŘÍ ZVLÁDAT SVOJE EMOCE,A KDYŽ VIDÍŠ, ŽE I LIDÉ KOLEM TEBE MAJÍ STEJNÝ PROBLÉM, NEJLEPŠÍ CO MŮŽEŠ UDĚLAT JE ODPUSTIT A ZAPOMENOUT.
Deepak Chopra

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama