Srpen 2011

Mail

8. srpna 2011 v 18:30

NOVODOBÁ ROMANCE O KARLU IV.

od uživatele Drahuše Vyšínová dne 1. srpen 2011 v 15:24
Akční drama o pěti dějstvích.
Čas: počátek roku 2011.

Král Karel s Jitkou z Velhartic
teď zasedli si k dubovému stolu.
Ti dva již pili mnohou číši spolu
a zapěli si z plných plic.

"Nuž dej sem zlaté číše páže
a nalej vína, dolej výš,
dnes milá Jitko cosi zvíš,"
král Karel vesel káže.

Pak zavdal si a rázně utřel bradu.
"Právě se vracím z nebeského hradu
a ve své duši nebudu mít klid
dokud se nedozvím, jak má se český lid."

Můj milý pane, chceš-li zvědět více,
tož v přestrojení opustíme Velhartice
a máš-li v sobě dosti odvahy,
tak vydáme se pěšky do Prahy.

Dříve než noc se v jitro přetavila,
tak Jitka s králem hrad svůj opustila.
Mělnickým vínem lehce opojeni
za poutníky jsou oba přestrojeni.

Hned v první krčmě poručil král pivo.
"A sakra, nějak podražilo.
Doufám, že lidu nežije se těžce."
Vece, když tahá groše z měšce.

"Tož radši Jitko popojdeme dál,"
dí římský císař, z Boží vůle král.
A tak jdou dále, stále pospolu
okresní cestou, plnou výmolů.

"Což v Čechách nejsou cestáři?
Či se jim práce nedaří?"
Diví se císař převelice,
když přicházejí do Sušice.

"Pohlédni Jitko, toť i moje dílo
za šest set let se příliš nezměnilo.
Však co to vidím za davy
na břehu řeky Otavy?"

"To trhovci jsou milý králi,
co přišli k nám z veliké dáli".
"Toť zřím, neb mají šikmý zrak.
Mně z toho Jitko, chytne šlak."

"Zboží mi cetky připomíná,
na všem je nápis Made in China.
Já spálil bych jej na hranici,
což Češi nejsou obchodníci?"

Do Prahy vešli časně zrána,
tam co dnes stojí Prašná brána.
Karlovi slov se nedostává,
z toho co vidí, točí se mu hlava.

Ta brána, kdysi dřevěná
je z kamene a není zavřená.
To krále velmi potěší.
"Mí Pražané se těší bezpečí."

Tam, co kdys stála malá branka,
čte nápis Česká národní banka.
Zvědavost jeho nezná odklad...
"Tam králi, leží český poklad."

"Jak veliký je?", ptá se král.
Odpovědi té se nenadál:
"Mínus bilion a další miliardy."
Král málem omdlel z této dardy.

Rozhořčen vece Karel na to:
"Kdo rozkradl mé české zlato?"
Rozzuřen z téhle pohany,
spěchá na Pražské Hradčany.

"Hle Jitko, jaký krásný sál !
Zde cítím se zas jako král.
Něco mi, ale v duchu říká,
že přicházet vidím následníka."

"Že Václav jeho jméno je?"
Král upřímně se raduje.
"Tak v tomhle není žádná změna,
i já měl syna téhož jména."

Však v tom je Václav zarazí.
"Máte občanské průkazy?"
"Mám svoje slovo, a co je víc!
Král Karel jsem, zde Jitka z Velhartic."

"Chci zjistit, proč v bance není
královské zlato, celé české jmění.
Že tuneláři? Hněv mě jímá.
Já nazval bych to: sprostá zlodějna."

Jak ztrestali jste podvodníky?
Že na Bahamách jsou a zdrhli do Afriky?
S tím na mne nechoď, milý synu!
Tuším, kdo na tom má velkou vinu.

Já na Tvém místě stínám hlavy,
nebo je v koši spouštím do Vltavy."
Králi se červeň žene v tváře.
"Jitko, zavolej rychle pro lékaře."

"Že nejbližší je někde v Německu?
Tak doběhni mi aspoň pro decku
vína mého zprvu trpkého
nakonec však milého, mělnického."

Král unaven byl a na lůžko si lehl
smutně se podíval a hlavu lehce zvedl.
Kam jsme to moji Češi dospěli,
vždyť skončili jsme všichni v pr..li.
Toť vše,
co z Vrchlického
do našich dnů
upraveno bylo.
(LIDOVÁ TVORBA ČESKÉHO LIDU - PŘIŠLO E-MAILEM)

papoušek

8. srpna 2011 v 18:19 | převzato |  Vtipy a něco pro zasmání
Pán se prochází po obchodě s drobným zvířectvem a najednou si všimne papouška,který nemá žádné nohy a přesto sedí na bidýlku.
Pán se nahlas podiví:"Co se stalo tomu papouškovi?"
Papoušek:"Já už jsem se tak narodil, takže jsem papoušek mrzák."
Pán:"Cože?Ty umíš mluvit a dokonce i odpovídat na otázky?"
Papoušek:"Jasně.Já jsem velmi inteligentní papoušek."
Pán: "Aha.Tak mi vysvětli toto:jak se,prosím tě,udržíš na bidýlku,když nemáš nohy?"
Papoušek: "Je to sice dost trapné,ale když to chcete vědět:obtočím pevně svého pinďoura kolem bidýlka a tak se udržím.Naštěstí to díky peří není vidět.
Nadšený pán si papouška koupí.Týdny ubíhají a papoušek je senzační.Má velký smysl pro humor,je sympatický, o všem si dokáže povídat- pán v něm prostě našel skvělého společníka.
Jednoho dne se pán vrátí z práce,papoušek udělá tiše:
"Ssssss" a naznačuje křídlem,aby šel pán k němu. Když se tak stane,papoušek spustí:
"Nevím,jak bych to řekl,ale týká se to vaší ženy a pošťáka."
Pán:"Co to neslyším?"
Papoušek:"Když totiž dnes pošťák přinesl poštu, vaše žena mu otevřela jen v noční košilce a vášnivě políbila.
Pán: "COŽE? A co bylo dál?"
Papoušek: "Pošťák vešel do bytu, vyhrnul jí košilku a začal ji laskat po celém těle."
Pán: "Bože! Co bylo dál?"
Papoušek: "Pak si pošťák klekl a začal ji líbat po celém těle.Začal u ňader a pomalu pokračoval směrem dolů..."
Pán:"Dál!Co bylo dál?"
Papoušek:"Dál, dál...to kdybych věděl.Postavil se mi pinďour a já jsem si rozbil držku!..

Hledej

8. srpna 2011 v 13:00 | rcbabca seniorka |  Ze života
Hledání v sobě

Budeš-li v srdci hledat sílu, hledej tam také svoji víru,
bez ní by člověk žít nemohl a zlu by na svět pomohl.

A ti, co pomoc hledají a k víře sílu nemají,
ať v sobě soucit hledat zkusí, ten probudit víru časem musí.

Musíš jako za duhou za ní jít, zkus v pokoře a lásce žít,
je to jako vrátit se zpátky domů, kde ptáci zpívají v korunách stromů.

Kde potůček si zurčí tichounce, kde spolu květiny mluví na louce,
kde člověk nezná zlo a násilí,kde poddáš se štěstí za chvíli,
kde duše musí pookřát,to všechno můžeš sobě dát...
Tyto verše jsem našla ve starém sešitě a moc se mi líbily a tak se chci o ně podělit.




Zubová

4. srpna 2011 v 10:00 | rcbabca |  Ze života

Co to, paní Bobošíková, děláte?

Většina lidí spojování malých stran v jednu velkou vítá. Alespoň tak lze usuzovat podle desítek kladných ohlasů na kroky Suverenity - bloku Jany Bobošíkové, která , jak už název napovídá, vysílá k malým politickým subjektům výzvu vydat se na společnou cestu v jednom politickém svazku. Jde o jednoduché počty. Hlasy příznivců se sčítají, šance na volební úspěch je větší. A tudíž i šance něco změnit, o což jde všem, se stává reálnější.
Jsou tu ale i tací, kteří se snaží budit pochybnosti a dokazují, že v jednom bloku místo pro všechny být nemůže. No, to by v tom byl čert, abychom nějakou tu překážku nenašli! A tak jednotlivé subjekty zaškatulkují. Jako králíky z klobouku vytahují nálepky a určují, kdo je liberální, kdo konzervativní, kdo pravicový, kdo levicový, kdo je národovec, kdo radikální či dokonce extrémista. Přece se tihle všichni nemohou schovat pod jednu střechu?!
To by tak hrálo! Je zvykem se v politice hádat, ne hledat možnost domluvy. Takové novinky nám, paní Bobošíková , nezavádějte. O čem pak budou média psát? Snad ne o tom, že se tu konečně našel někdo, kdo pochopil, že lidi je třeba sjednotit a ne naopak ?! Čtenáři si zvykli na novinové titulky upozorňující na krádeže, podvody, aféry a politické pře. A najednou je tu Jana Bobošíková , které se daří politické síly spojovat.
Copak se budou prodávat deníky s články o tom, jak se něco povedlo? Jak se někdo s někým dohodl? Jak někdo v něčem ustoupil, aby mohlo dojít k užitečnému kompromisu ? A takové "extrémistické" názory jako je hájení zájmu České republiky - na tom že se všichni v Suverenitě shodnou? To je ale divná strana.

A prozíraví už chápou, že by se tu opravdu mohlo něco změnit…………………………

Přikázání štěstí

1. srpna 2011 v 11:00 | převzato se souhlsem autora
Tato slova údajně pověděl svým učedníkům Ježíš Nazaretský v době putování po Egyptě.
Fragmenty těchto ponaučení jsou zachyceny v kanonických evangeliích.
Celé jsou zaznamenány v takzvaných kumránských svitcích, jež byly nalezeny v Palestině u Mrtvého moře v polovině dvacátého století.
Přikázání štěstí
Když sešel z hory, kde přivítal východ Slunce, řekli ti, kdo se shromáždili u úpatí hory:
Jsi pro nás zdroj inspirace. Tvá slova mění srdce a tvá moudrost rozjasňuje rozum.
Toužíme ti naslouchat. Pověz nám, kdo jsme?
Usmál se a řekl:
Jste světlo světa.
Jste hvězdy. Jste chrám pravdy.
V každém z vás je Vesmír.
Podřiďte rozum srdci, ptejte se svého srdce, poslouchejte skrz svou Lásku.
Blažení jsou ti, kdo znají jazyk bytí.

Jaký je smysl života?

Život je cesta, smysl i odměna.
Život je tanec lásky.
Vaše poslání je rozkvést.
Být je veliký dar.
Váš život je součástí historie Vesmíru.
Život je krásnější než všechny teorie.
Život je důvod k oslavě.
Život je cenný sám o sobě.
Život se odehrává v přítomnosti a smysl přítomnosti je být v ní přítomen.

Proč nás pronásleduje neštěstí?

Co jste zaseli, to také sklízíte.
Neštěstí je vaše volba.
Chudoba je výtvor člověka.
Hořkost je plod nevědomosti.
Když obviňujete, ztrácíte sílu.
Když po něčem toužíte, zaháníte štěstí.
Probuďte se.
Žebrák je ten, kdo si neuvědomuje sám sebe.
Ti, kdo nenajdou vnitřní království, jsou bezdomovci.
Kdo zbytečně plýtvá časem, stává se ubožákem.
Nedělejte ze svého života živoření.
Nedovolte davu, aby zničil vaši duši.
Ať bohatství není vaším prokletím.

Jak přemoci neštěstí?

Neodsuzujte se.
Nezříkejte se sami sebe, neboť jste božští.
Nesrovnávejte a nerozdělujte.
Za všechno děkujte.
Radujte se, neboť radost koná zázraky.
Milujte se, neboť kdo miluje sám sebe, miluje i ostatní.
Blahořečte nebezpečí, neboť odvážní nalézají blaženost.
Modlete se, pociťujete-li radost, a neštěstí se vás nedotkne.
Modlete se, ale neobchodujte s Bohem.
A vězte, že vychvalování je pro duši nejlepší modlitba a štěstí je nejlepší strava.

Jak dosáhneme štěstí?

Šťastní jsou ti, kdo jsou vděční.
Šťastní jsou ti, kdo jsou klidní.
Šťastní jsou ti, kdo našli ráj v sobě samém.
Šťastní jsou ti, kdo přijímají dary s radostí.
Šťastní jsou ti, kdo hledají.
Šťastní jsou ti, kdo jsou probuzení.
Šťastní jsou ti, kdo naslouchají hlasu Božímu.
Šťastní jsou ti, kdo naplňují svá poslání.
Šťastní jsou ti, kdo poznali jednotu.
Šťastní jsou ti, kdo se meditací přibližují k Bohu.
Šťastní jsou ti, kdo žijí v harmonii.
Šťastní jsou ti, kdo vidí krásu světa.
Šťastní jsou ti, kdo se otevřeli Slunci.
Šťastní jsou ti, kdo plynou jako řeky.
Šťastní jsou ti, kdo jsou připraveni přijmout štěstí.
Šťastní jsou ti, kdo jsou moudří.
Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují sami sebe.
Šťastní jsou ti, kdo milují.
Šťastní jsou ti, kdo vychvalují život.
Šťastní jsou ti, kdo tvoří.
Šťastní jsou ti, kdo jsou svobodní.
Šťastní jsou ti, kdo odpouštějí.

V čem je tajemství hojnosti?

Váš život je nejcennější šperk v klenotnici Boha.
Bůh je šperk lidského srdce.
Bohatství uvnitř vás je nesmírné a hojnost kolem vás nevyčerpatelná.
Čím více dáváte, tím více dostáváte.
Svět je dost bohatý, aby se každý stal bohatým.
Nevyčítejte si bohatství.
Štěstí stojí na prahu vašeho domu.
Otevřete se hojnosti a přeměňte vše v životě ve zlato.
Blažení jsou ti, kdo našli poklad v sobě samém.

Jak žít ve světle?

Žijte naplno každý okamžik svého života.
Život, který není prožit naplno, vyvolává zatrpklost.
Vězte, že co je uvnitř, to je i vně.
Temnota světa pochází z Temnoty v Srdci.
Člověk je zárodek Slunce.
Meditace o Bohu je rozpuštění se ve Světle.
Jasná mysl je jako záře tisíci Sluncí.
Blažení jsou ti, kdo touží po Světle.

Jak dosáhnout harmonie?

Žijte prostě.
Nikomu neškoďte.
Nezáviďte.
Ať vás pochybnosti očišťují, ale neoslabují.
Zasvěťte život kráse.
Tvořte kvůli tvoření, ale ne kvůli ocenění.
Jednejte s bližními otevřeně.
Změňte minulost.
Přinášejte do Světa něco nového.
Naplňte tělo Láskou.
Staňte se energií Lásky.
Láska vše oduševňuje.
Kde je láska, tam je Bůh.

Jak dosáhnout dokonalého života?

Šťastný člověk dokáže změnit mnoho lidí.
Nešťastní zůstávají otroky.
Štěstí miluje svobodu.
Radost je tam, kde je svoboda.
Pochopte podstatu štěstí.
Otevřete se světu a svět se vám otevře.
Jestliže přestanete být v opozici, stanete se vládcem.

Jaká je podstata reality?

"Já" je jméno Věčnosti.
Uvědomění si sama sebe jsou dveře do vyšší reality.
Uvědomění si sama sebe je klíč k přeměně.
Když najdete odpověď na otázku "Kdo jsem?", odpovíte si na všechny otázky.
Stanete se příčinou svého štěstí.

A podíval se na všechny s láskou a dodal:

"Ticho mnohé odhalí.


Buďte sami sebou."