O demokracii

6. června 2011 v 6:00 | převzato a vlastní myšlenky |  Ze života

O demokracii, diktatuře a vládě lidu.


Hovoříme-li o demokracii a podíváme-li se blíže na její historii, obsah a způsob jejího uplatnění jako formy vlády, nemohu se zbavit dojmu, že nás někdo "tahá za nos". Již Aristotelovi byla podezřelá a vůbec se mu nelíbila, Winston Churchill se s ní smířil, protože sám nic lepšího nevymyslel a nám toto slovo zní jako slovo Boží, o němž pochybovat je kacířstvím a smrtelným hříchem. Jsem ateista a tak to risknu a zapochybuji. Maximálně si ušiju z ostudy kabát.

Posuzujeme-li demokracii, obecně ji vnímáme jako něco kladného, dobrého a prospěšného. Je to přece vláda lidu, protiklad diktatury a vlády jednotlivce nebo hrstky vyvolených. Symbolizuje nám občanská práva a svobody, pro nás v postkomunistických zemích také dostatek materiálních potřeb a skvělého konzumního života, který jsme tolik obdivovali na demokratickém Západě. Na otázku, jestli demokracii ano nebo ne, jednoznačně a bez přemýšlení odpoví naprostá většina dotázaných, že ano.
Takže jsem se rozhodla podívat se na tento fenomén trochu blíže. Bude to pohled laika a řadového občana, žádný fJen pár názorů neuměle seřazených do článku.
V demokracii je moc v rukou lidu, vládne ale opravdu lid, všichni, většina nebo menšina? Hovoříme-li o vládě, máme na mysli to, že někdo má moc a touto mocí někomu vládne. Předpokládá se, že většina sama sobě a menšině. Vládne-li někdo někomu, je to diktatura. Vládne-li ze svobodné vůle lidu, je to demokratická diktatura. Ve skutečnosti nevládne žádný lid, ale určitou částí lidu zvolená politická strana.Jednou za čas, při volbách, rozdá lid své hlasy a nadále již "do toho nemá co mluvit."

Kdo je vlastně ten LID? V našem případě asi 10,5 milionu občanů

Lid tedy vládne, ale komu? Kdo je ten "druhý"? Lid má moc. Nad kým? Když Aristotelés kritizovaldemokracii, říkal o ní, že se ve skutečnosti jedná o vládu malé skupinky bohatých - oligarchii. Vždy tu prý bude hrozit konflikt z rozdílného postavení chudých a bohatých. Uhodil hřebíček na hlavičku.


Historie nám ukazuje, že demokracie není vůbec o vládě lidu, vládě naprosté většiny občanů. Vznikla a 800. let se vyvíjela jako způsob rozdělení moci mezi mocnými, vlastně jen jako omezení absolutní moci jednoho panovníka a posílení moci šlechty a církve. Za celou dobu své existence se z 90% týkala jen bohatého a mocného triumvirátu - panovníků, aristokracie a církve. O otroky, nevolníky, námezdní dělníky, zaměstnance a prostý lid tu až do počátku XX. století vůbec nešlo! To jsou ony uctívané kořeny a tradice demokracie, prezentované "triumvirátem" jako vláda lidu a pro lid.
Teprve průmyslová revoluce, přechod od ručních manufaktur k strojní tovární výrobě, s růstem produktivity práce v průmyslu a zemědělství, nutností radikálních změn ve výrobních vztazích i způsobu života všeho obytelstva donutily onen "triumvirát" laskavě postoupit (alespoň na oko) demokracii jako politický systém všem občanům.
Politici, politilogové, filozofové a učenci se nedokáží jednomyslně shodnout na definici a podobědemokracie. Existují teorie o demokracii přímé, zastupitelské, liberální, většinové, pluralitní, křesťanské, sociální, lidové, autoritativní atd. Ani jedna teorie však nevyjadřuje skutečnou vládu lidu a tento způsob vlády je šalamounsky označován jako "nejméně špatný". Řečeno ústy Antonína Důry: Tento způsob vlády zdá se mi poněkud nešťastným.

Je přímo geniální z propagandistického a ideologického hlediska označovat něco špatného jako "nejméně špatné". Útok je prostě nejlepší obranou. Kritici demokracie jsou již v úvodu diskuze pacifikováni prohlášením - Ano, my víme že tento způsob vlády je špatný, ale nic lepšího zatím neexistuje! Tím již dopředu signalizují, že diskuze o demokracii je sice zajímavá a účelná, ale bezpředmětná. Zejména apologetové socialismu s jejich diktaturou proletariátu jsou fiaskem pokusu o jiný způsob vlády prozatím umlčeni a z diskuze vyřazeni.


Vláda jedné strany a vedoucí úloha KSČ v letech 1948 - 1989 je označována za totalitní diktaturu.Nemám dostatek informací o politickém a sociálním složení rad MNV, MěNV, ONV, KNV, ČNR, SNR a FS ČSSR abych mohla jednoznačně tvrdit, že to byli samí komunisté, že se volby nedaly sabotovat třeba vhozením neplatného lístku nebo se aktivně angažovat třeba v NF a tam říci na některé věci svůj názor. Členové stranických výborů na všech stupních rozhodně nebyli jen vystrašení přitakávači a hlupáci. Rozhodně se k přijímaným rozhodnutím seznamovalo a vyjadřovalo mnohem více lidí než dnes. A nejen vzdělaní lidé ve vysokých funkcích a straničtí funkcionáři, ale i prostí a "obyčejní" občané. KSČ samozřejmě upevňovala své pozice a svůj vliv na téměř všechno, ale současně měla na mysli i celospolečensky prospěšné hledisko, skutečně hájila zájmy naprosté většiny občanů, nejen své a svých členů. Bohužel, pro nesporné chyby své politiky se dnes to dobré, co pro občany udělala, nevidí. Můžete být sebeslušnějším a sebeváženějším občanem, ale jednou to nezvládnete, najdou vás ráno ležet opilého na chodníku a je z vás vagabund a ožrala.

Zmiňuji-li tu vládu jedné strany, koneckonců, kolik politických stran v USA se za posledních 200. let vystřídalo u moci? Republikánská strana od r. 1854 a Demokratická strana, jejíž základy položil již v r. 1792 T. Jefferson. Přitom v USA je asi 23 politických stran. Přesto si členové RS a DS dlouhodobě drží a ovládají většinu volených úřadů na federální, státní i místní úrovni. Konzervativní strana založená r. 1834 vládla Spojenému království po dvě třetiny XX. století a střídala se s méně úspěšnými Labouristy(zal. 1900). Tedy opět hra dvou stran na demokracii s pojistkou a požehnáním Sněmovny lordů a panovníka. Nejsou to svým způsobem také vlády "jedné" strany?

Nevěřím v tolik opěvovaný a uctívaný model vlády zvaný demokracie. Demokracie nevzešla z lidu a pro blaho lidu nebyla vytvořena. Má sice dnes jiné podoby, jiné formy působení, ale podstata podle mého názoru zůstává stejná - dělení moci mezi mocnými za formální asistence lidu.

PS.: omlouvám se za délku článku, já se prostě nedokážu stručně vyjádřit.

Některé informace jsou z historikých materiálů a některé z deního tisku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama