Setkání spolužáků ze základní školy po 50letech

30. března 2011 v 9:00 | Radoslava Červíková |  Vzpomínání
V prosinci 2008 na setkání spolužeček v Milevsku jsme se dohodly, že bychom na léto 2009 mohli dát dohromady setkání spolužáků po 5O letech od ukončení základní školní docházky.Bylo nás celkem osum. Někteří spolužáci žijí v Milevsku, nebo v blízkém okolí. Každý věděl o někom konkrétním. Náš styčný bod byla spolužačka Jana, která žije nepřetržitě v Milevsku. K ní putovaly zjištěné adresy a informace. Termín setkání byl přizpůsoben i příletu Heleny z USA do Čech. Během jara se všechno upřesňovalo a nakonec jsme daly dohromady 52 jmen a adres z obou osmých tříd, protože jsme v roce 1959 končili dvě osmé třídy A a B. Z učitelů jsme sehnali jenom pana učitele Lejčara, protože jeho dcera Iva chodila do třídy s námi, ten jediný byl živ, nebo lepe řečeno se nám nepodařilo sehnat ostatní učitele.Nakonec jsme se shodli na datumu 9.května ve 14 hodin v jedné nové restauraci v Milevsku.Byla to sobota a tak jsem byla moc zvědavá kolik se nás tam sejde.Já jsem jela do Milevska autem, zaparkovala jsem jej v jedné postraní ulici a když jsem šla k náměstí, tak po druhém chodníku šla paní, asi tak stejně stará jako já no samozřejmé byla to jedna ze spolužaček. Ona mě ihned poznala, protože jsem prý podobná mojí mamince, kterou si pamatovala. Bláža v současné době bydlí v Brně a v Milevskku má bratra.

Když jsme s Blážou přišly do zamluvené restaurace tak tam čekala již spolužačka Maruška Kotrbů, která bydlí v Č.Budějovicích a přijela vlakem.To bylo asi třičtvrtě na dvě.Během čtvrt hodinky se začli scházet i ostatní spolužáci. Bylo kouzelné jak jsme se všichni navzájem poznávali. Já jsem znala jenom děvčata se kterými jsem se setkala na předvánočním setkání s Helenou.Spousta spolužáků se znalo, protože bydlí v Milevsku anebo v okolí, já jsem nepoznala nikoho, protože jsem se v 18 letech odstěhovala za zaměstnáním mimo Milevsko a pak už jsem jezdila jenom na víkend. Celkem se nás sešlo 33 spolužáků. Zahájili jsem naše setkání vzpomínkou na ty, kteří se už nemohli dostavit. Každý musel říc něco o sobě, kde žije, kolik má dětí apod. Potom začala volná zábava.

Na 16 hodinu jsem měli objednané občerstvení, každý si mohl vybrat podle své chutě ze čtyřech jídel.Těsně před občerstvením se dostavili ještě tři opozdilci.
Vzpomínalo se na výlety, které jsme absolvovali, na taneční, co kdo v životě dělal, jaké má školy a jak žije, to už probíhalo individuálně ve skupinkách.Bylo to velmi krásné setkání a určitě né poslední.
S některými jsem se již sešla při poslední návštěvě Helči v Milevsku a s některými náhodně při letošním Milevském maškarním průvodu.Jsem ráda, že jsem se tohoto setkání účastnila a podílela se i na jeho organizování. Všichni jsem vzpomínali na to hezké co jsme za školní léta zažili.

Kdo z návštěvníků bude mít zájem vidět i ostaní fotografie z tohoto setkání, tak si je může prohlédnou v galerii pod názvem Setkání spolužáků-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama